Odešel z Roztok náhle, uprostřed léta, a zanechal po sobě široký okruh truchlících mladých maminek, pro které byl ostrůvkem jinakosti ve feminizovaném světě matek na rodičovské. Manželé v práci a na hřišti, v obchodech, v lékařských ordinacích, všude samé ženy. A uprostřed monotónních denních pochůzek skýtala lékárna dobře skrytou možnost shlédnout krásného chlapa v bílém, samozřejmě pod záminkou nákupu medikamentů pro sebe či své ratolesti. A nebylo-li třeba léků, pak v domácnosti se vždy hodí bylinkový čaj či hojivý krém. Při návštěvě lékárny pak maminky s napětím očekávaly, zda na ně vyjde poněkud nevstřícná paní magistra nebo jimi vytoužený pan magistr a ony budou moci naslouchat jeho příjemné slovenštině a pozorovat, jak se míhá mezi regály a ochotně radí při nákupu.
Co říci více, byl mou platonickou láskou. Špatná zpráva, že děti jsou nemocné, byla alespoň zčásti kompenzována tím, že možná uvidím Jeho. Sexy pana magistra. Sice jsme s podobně postiženými fanynkami konstatovaly, že je dost možná gay, ale to v lásce platonické není na překážku, ba naopak. Gayové mají, jak známo, zvýšenou dávku empatie, a to je především to, co uprostřed ubíjející péče o caparty potřebujeme.
Ale cosi se stalo a on se rozhodl odejít. Škoda. Už tedy nebudu vcházet do místní apatyky s radostným očekáváním milého setkání, ale jen se vzpomínkou na pana magistra, kterému tu vždycky tolik slušelo v reklamním tričku na dětské přesnídávky Hipp.
2025 ©